Linguistik
Refine
Year of publication
- 2010 (77) (remove)
Document Type
- Article (77) (remove)
Has Fulltext
- yes (77)
Is part of the Bibliography
- no (77)
Keywords
- Deutsch (35)
- Gefühl (13)
- Linguistik (10)
- Rezension (10)
- Tschechisch (10)
- Phraseologie (8)
- Sprache (5)
- Cakavisch (4)
- Etymologie (4)
- Kroatisch (4)
- Lehnwort (4)
- Akzent (3)
- Anglizismus (3)
- Gefühl <Motiv> (3)
- Pragmatik (3)
- Textlinguistik (3)
- Urslawisch (3)
- Deutschunterricht (2)
- Dialektologie (2)
- Fremdsprachenlernen (2)
- Gorski kotar (2)
- Interkulturelle Erziehung (2)
- Internationalismus <Linguistik> (2)
- Istrien (2)
- Istrisch (2)
- Körper <Motiv> (2)
- Liebe <Motiv> (2)
- Literatur (2)
- Morphologie <Linguistik> (2)
- Phonologie (2)
- Phraseologismus (2)
- Semantik (2)
- Slowenisch (2)
- Sprichwort (2)
- Stokavisch (2)
- Vokal (2)
- Wortbildung (2)
- Affekt <Motiv> (1)
- Anhang (1)
- Anka (1)
- Ausrufesatz (1)
- Baltoslawisch (1)
- Bernhard, Thomas / Ein Kind (1)
- Boljun (1)
- Brasilien (1)
- Brecht, Bertolt (1)
- Celan, Paul / Todesfuge (1)
- Chinesisch (1)
- Comic (1)
- Computerunterstützte Kommunikation (1)
- Dalmatien (1)
- Dativus ethicus (1)
- Deutsch als Fremdsprache (1)
- Diachronie (1)
- Didaktik (1)
- Dolmetschen (1)
- Eifersucht <Motiv> (1)
- Elektronisches Forum (1)
- Elision (1)
- Ellipse <Linguistik> (1)
- Engel, Ulrich (1)
- Englisch (1)
- Erzählen (1)
- Familienname (1)
- Filmkritik (1)
- Fremdsprachenunterricht (1)
- Freude <Motiv> (1)
- Frühneuhochdeutsch (1)
- Fugenelement (1)
- Fußball (1)
- Gegenwartssprache (1)
- Germanische Sprachen (1)
- Goethe, Johann Wolfgang von (1)
- Grass, Günter (1)
- Historische Morphologie (1)
- Historische Phonologie (1)
- Hybride (1)
- Ignac Kristijanović (1)
- Implikatur (1)
- Ivan Franjo (1)
- Juki´c (1)
- Kajkavisch (1)
- Kittel, Johann Josef Anton Eleazar (1)
- Kommunikation (1)
- Kommunikative Kompetenz (1)
- Konsonantengruppe (1)
- Kontrastive Lexikologie (1)
- Kopulativkompositum (1)
- Kvarner (1)
- La Roche, Sophie von (1)
- Lautgesetz (1)
- Lautmalerei (1)
- Lehnübersetzung (1)
- Lehrmittel (1)
- Lexem (1)
- Lexikologie (1)
- Liebeskummer <Motiv> (1)
- Lied (1)
- Liturgik (1)
- Medizin (1)
- Mentales Lexikon (1)
- Mundart (1)
- Namenkunde (1)
- Neologismus (1)
- Novalja (1)
- Optimalitätstheorie (1)
- Partikel (1)
- Persisch (1)
- Personenname (1)
- Pharmazie (1)
- Pleonasmus (1)
- Polysemie (1)
- Portugiesisch (1)
- Posavina / Mundart (1)
- Predigt (1)
- Presse (1)
- Rhetorische Figur (1)
- Satzadverb (1)
- Satzklammer (1)
- Scham <Motiv> (1)
- Scheinentlehnung (1)
- Schlager (1)
- Schlagzeile (1)
- Selbsthilfe (1)
- Speisekarte (1)
- Sprachnorm (1)
- Sprachtypologie (1)
- Sprachunterricht (1)
- Sprachverhalten (1)
- Sprachverstehen (1)
- Sprechakt (1)
- Sprichwortforschung (1)
- Synchronie (1)
- Syntax (1)
- Tagalog (1)
- Tiername (1)
- Türkei (1)
- Unterhaltungsmusik (1)
- Unterricht (1)
- Vokabellernen (1)
- Volksliteratur (1)
- Werbespot (1)
- Wirtschaftssprache (1)
- Wissenschaftssprache (1)
- Wortart (1)
- Wörterbuch (1)
- Zagar (1)
- Zentralisierung <Linguistik> (1)
- Znaim (1)
- Zorn <Motiv> (1)
- Zweisprachiges Wörterbuch (1)
- alignment in communication structural coupling (1)
- i-Stamm (1)
- lassen (1)
- linguistic networks graph distance measures (1)
- mutual information of graphs (1)
- Ärger <Motiv> (1)
- Österreich (1)
- Übername (1)
- Überschrift (1)
- Übersetzerschule (1)
- Übersetzung (1)
- Übersetzungswissenschaft (1)
Institute
- Extern (29)
- Informatik (1)
- Sprachwissenschaften (1)
I kdyz se dnes v restauracích ve většině případů stále uţívá běţná základní makrostruktura jídelního lístku Polévky – Studená jídla a předkrmy – Saláty – Hlavní jídla – Moučníky, můţeme pozorovat i změny této makrostruktury, které souvisí se změnami ve funkci jídelního lístku, tj. slouţit i k pobavení a zvýšení obratu. Tyto změny se také zrcadlí v modifikaci ztvárnění nadpisů jednotlivých oddílů jídelníčků, přičemţ jsou zvoleny různé strategie.
Příspěvek pojednává o výrazových prostředcích emocí uţitých v internetových komentářích, které reflektují jedno z nejvýznamnějších fotbalových utkání mistrovství světa roku 2010 – semifinále mezi Německem a Španělskem. Fotbal skýtá ohromný emoční potenciál, který přímo ovlivņuje textovou produkci. V komentářích je jednoznačně patrná polarita emocí. Intenzivní emoční proţitek se v korpusu projevuje velkou variabilitou jazykových prostředků, z nichţ nejčastější jsou zejména lexikální prostředky a také rétorické figury, zejména pak metafory. Internetová komunikace pak nabízí další, nonverbální prostředky vyjádření emocí, které jsou typické pro tzv. cyberslang.
V němčině se můţeme setkat s různými druhy výpůjček z angličtiny. Nejčastějším druhem výpůjčky je přímá výpůjčka, která bývá převzata do němčiny beze změny významu a pravopisu (vyjma velkého písmene u podstatných jmen). Anglická slovesa, která mají v němčině v infinitivu koncovku -en a časují se, jsou zpravidla rovněţ začleņována mezi přímé výpůjčky. Zajímavé jsou pseudoanglicismy, které často způsobují u rodilých mluvčích anglického jazyka nedorozumění. U výpůjček, které nejsou sloţeny z anglických morfémů, se někdy pochybuje o jejich správném zařazení mezi výpůjčky. Tyto výrazy jsou však rovněţ součástí vlivu anglického jazyka na německý.
Kauzativní sloveso "lassen" patří mezi dvacet nejčastěji pouţívaných sloves v němčině. Snad proto se vyznačuje tak hojným počtem významových nuancí. To se odráţí také v jeho pouţití jako součásti frazeologismů, u nichţ však lze i přes proces lexikalizace stale vystopovat velmi úzký vztah k volným syntaktickým konstrukcím. Následující studie proto na základě korpusové rešerše vysvětluje postavení těchto jazykových jevů na pomezí lexikonu a gramatiky.
Příspěvek se zabývá jazykovým zpracováním emocionálního konceptu "láska". Jako formy jeho negativní realizace jsou na základě textů německé populární hudby zkoumány lexémy ţárlivost a láska. K prokázání toho, ţe jsou tyto lexémy součástí jazykové realizace konceptu "láska", jsou evidovány a popsány různé sémantické vztahy. Pomocí konceptu inference je kromě toho předvedeno zpracování těch emočních obsahů textu, které se vztahují k negativním aspektům lásky.
Smutek jako jedna ze základních emocí podstatně ovlivňuje ţivot jedince. Emoce pŧsobí na budoucí jednání ĉlověka ve spoleĉnosti a mají vliv na vnímání okolního světa a jeho utváření. Někdo, kdo je smutný, hodnotí své okolí spíše kriticky a toto negativní nazírání světa se pak odráţí v jeho postojích. Jedním z autorŧ, který reflektuje ve svém díle smutné záţitky z dětství, je rakouský spisovatel Thomas Bernhard. Ve svém románu "Ein Kind" líĉí emocionální izolaci a traumatické záţitky nechtěného dítěte.
Ĉlánek se zabývá ambivalencí mluvy moci/smrti a umění/ţivota v básni Paula Celana "Todesfuge" (1945). Autor nejprve poukazuje na vnitřní spojení mezi strukturami psychosociálních imaginací a ztvárnění represivní identity – dokonce uvnitř (německé) obĉanské spoleĉnosti – jako na podmínku přeměny v totalitní skuteĉnost smrti. Celanova báseň odmítá jak reprezentativní ztvárnění, tak i umělecké zkrášlení situace v koncetraĉních táboech a implikuje tím fundamentální kritiku tradiĉních estetických konceptŧ, především Aristotelova konceptu Mimesis a romantického konceptu inverze, tj. kritiku, která umoţňuje inovativní psychoanalytické uchopení textu vzhledem k jeho tématu. S odvoláním na Celanovy vlastní názory v některých jeho blasfemických básních naznaĉuje ĉlánek v neposlední řadě historickou linii struktury křesťanských fantasmat k umělecké a sociální imaginaci romantiky a moderny.
This study explores the changing culture of emotions and forms of love in German literature of the late 18th century. The paper attempts to demonstrate that love as a passion is not primarily a natural phenomenon, but a cultural one. The main part of the study presents three interpretations. Firstly, using Sophie von La Roche's novel "Geschichte des Fräuleins von Sternheim", the author shows that in the age of sentimentalism the notion of love was based on loving oneself (amour propre). The second interpretation focuses on Goethe's "Die Leiden des jungen Werther" and concludes that the main function of love in this text is to make uncorrupted authentic communication possible in a world otherwise alienated by conventions. The final interpretation turns to Goethe's "Briefe aus der Schweiz" and "Römische Elegien", outlining love as a special form of hermeneutics of life and a fundamental condition for the process of creation.
Příspěvek zkoumá roli emocí v konstrukcích identity, jak je nacházíme okolo roku 1900 v německém a ĉeském tisku ze Znojma, města s německy i s ĉesky mluvícím obyvatelstvem. Po analýze konstrukcí identity v básni vyjadřující protest proti Badeniho jazykovým nařízením z roku 1897 je pozornost věnována konstrukcím identity také v dalších textech. Konstrukce identity v německých a ĉeských periodikách v mnohém korespondovaly a byly jednou z dŧleţitých strategií nacionalistické propagandy. Jako její základní sémantickou jednotku – propagém – je v německých i ĉeských novinách moţno identifikovat existenciální ohroţení vlastního národa. K internalizaci konstrukcí identity a k úspěšné cirkulaci propagandy významnou měrou přispělo právě zapojení emocionality do těchto konstrukcí.
Předloţená studie se zaměřuje na verbalizaci emocí v textech psaných v rámci internetového fóra hungrig-online.de. V první ĉásti jsou představeny teoretické informace z oblasti jazykové komunikace emocí. Další ĉást se zabývá ukázkou textu s tematikou partnerských vztahŧ, které ĉasto souvisí s poruchami příjmu potravy. Na základě tohoto textu je vypracován široký rejstřík termínŧ pro emoce. Je zajímavé, které emoce a jak se objevují, a závěry, ke kterým lze dospět. Poté jsou analyzovány všechny příspěvky dalšího uţivatele fóra hungig-online.de, které se týkají tématu partnerských vztahŧ. Diachronní perspektiva nám umoţňuje vysledovat vývoj a uskuteĉněné změny v uţití emoĉního jazyka.
Emotionen in Comics
(2010)
Komiksy tvoří jedineĉný textový druh. Děj je vyprávěn pomocí na sebe navazujících obrazových sekvencí, postavy promlouvají přímou řeĉí. Jedná se však o psanou podobu jazyka, která je odkázána především na verbální komunikaĉní prostředky. Příspěvek se zabývá otázkou, jaké prostředky volí autor komiksu k vyjádření emocí. Podrobněji jsou popisovány prostředky verbální, pozornost je však věnována také grafickému znázornění postav, uţití barev a symbolŧ.
Příspěvek zkoumá, v jakém rozsahu je kontaktová funkce titulkŧ jedněch německých, jedněch rakouských a dvou ĉeských internetových novin realizována pomocí lexikálních prostředkŧ popisujících nebo vyjadřujících emoce.
Příspěvek se zabývá jednou ze základních a komplexních emocí – láskou, tak, jak ji reflektují filmoví recenzenti ve svých textech. Pozornost je soustředěna na recenze tří filmŧ, z nichţ kaţdý představuje lásku v jiné podobě: jako lásku romantickou, smyslovou a lásku ve spojení s další emocí – strachem – v erotickém thrilleru. Na příkladech jazykových prostředkŧ, kterými je láska pojmenovávána a vyjadřována, se autorka snaţí postihnout rŧzné stupně i rozporuplnost této emoce.
Jednou z hlavních úloh poezie je zprostředkování emocí. Ĉlánek poukazuje na jazykové prostředky, kterými jsou vyjádřeny emoce v básních Güntera Grasse a Bertolda Brechta. Textově lingvistická analýza je zaměřena především na slovotvorné konstrukce a jejich podíl na konstituci textu a kódování emocí.
Výrazy emocionality v textu lze chápat jako (hyper)propozice, jako individuální stanovisko k propozici, ale také jako jakési na zkušenosti zaloţené oĉekávané verbalizované scénáře – tzv. skripty. Otázkou je, jakým zpŧsobem se tyto prvky zapojují v rovině textu. Analýzou textu zjišťujeme, ţe pro vyjádření emocionality není zavedena ţádná gramatická nebo stylistická norma. Emocionalitu rozpoznáme i v řadě zdánlivě neemocionálních textových pasáţí. Narativní text vede ve svých fiktivních situacích a kontextech k rekonstrukci oĉekávaného emoĉního schématu – skriptu – a tím k jeho aktualizaci, s níţ je autor i recipient konfrontován. Emocionalita v literárním textu tím získává specifickou kognitivní dimenzi.
Příspěvek z oblasti kontrastivní lingvistiky se zabývá jednotlivými typy ĉeských etických dativŧ, popisuje jejich funkce, sémantické a syntaktické vlastnosti a protějšky v němĉině. Výzkum se opírá o autentická jazyková data vytěţená z elektronických korpusŧ.
Demonstrationen von Gefühlsexpressionen : Exemplarische Untersuchungen an authentischen Gesprächen
(2010)
V ĉlánku jsou analyzovány tři příklady slovně vyjádřených citŧ. A) Případ spoleĉného rozhořĉení přispívající ke stabilizaci identity skupiny se stoupajícím a zase klesajícím prŧběhem; B) Vyprávění, ve kterém se bývalé rozĉilení vypravěĉky odráţí v mruĉení (mh, mh); C) Líĉení hrozivé přírodní události. Cílem je popsat spoleĉné pŧsobení gramatických, lexikálních a zvláště prozodických znakŧ promluvy.
Příspěvek pojednává o pojmu konotace 'emocionální'. Tato konotace je na jedné straně souĉástí slovního významu a koresponduje s denotativními komponenty významu. Jako příklad jsou uvedena verba dicendi oznaĉující řeĉový akt 'vychloubání'. Na druhé straně vystupuje 'emocionální' jako souĉást významu textu. Na příkladech z románu Almy M. Karlin jsou představeny dva zpŧsoby, kterými je moţno vysvětlit konotaci textu: jako aktualizaci a předání konotací daných jazykovým systémem a jako povědomí o uţití slov bez emocionální konotace v systému jazyka, které se vytváří teprve v textu.
Následující příspěvek se zabývá emocí radosti v liturgickém textu na příkladu přeloţeného liturgického textu (Svatá liturgie Jana Zlatoústého) z církevní slovanštiny do němĉiny. Teoretickými východisky pak byly práce domácích i zahraniĉních lingvistŧ.