Linguistik-Klassifikation
Refine
Year of publication
Document Type
- Article (32)
- Part of a Book (15)
- Working Paper (5)
- Conference Proceeding (3)
- Review (3)
- Book (1)
Language
- German (59) (remove)
Has Fulltext
- yes (59)
Is part of the Bibliography
- no (59) (remove)
Keywords
- Deutsch (26)
- Gefühl (11)
- Pragmatik (9)
- Diskursanalyse (6)
- Semantik (5)
- Argumentationstheorie (4)
- Erzählen, pragm. (4)
- Internetsprache (4)
- Tschechisch (4)
- Kommunikation (3)
- Kommunikationsforschung (3)
- Metapher (3)
- Syntax (3)
- Textlinguistik (3)
- Topik (3)
- Elektronisches Forum (2)
- Erzählen (2)
- Grammatik (2)
- Konversationsanalyse (2)
- Literatur (2)
- Phonologie (2)
- Sprache (2)
- Sprechakt (2)
- Sprechakttheorie (2)
- Ablehnung (1)
- Adjektiv (1)
- Althochdeutsch (1)
- Anrede (1)
- Arabisch (1)
- Arbeitskreis Linguistische Pragmatik (1)
- Arbeitstagung (1)
- Artikulation (1)
- Arzt/Patient-Interaktion (1)
- Attribution (1)
- Aushandlung (1)
- Bedeutungswandel (1)
- Bewerbung (1)
- Chatraum (1)
- Computerunterstützte Kommunikation (1)
- Deixis (1)
- Dissens (1)
- Distanz (1)
- Emma <Zeitschrift, Köln> (1)
- Emphatischer Akzent (1)
- Fehlernalyse, Spracherwerb (1)
- Feld <Linguistik> (1)
- Formel (1)
- Frau (1)
- Freude <Motiv> (1)
- Funktion (1)
- Fußball (1)
- Gefühl <Motiv> (1)
- Gefühlsausdruck (1)
- Germanistik (1)
- Grammatiktheorie (1)
- Hein, Christoph (1)
- Historische Sprachwissenschaft (1)
- Höflichkeit (1)
- Indirekte Rede (1)
- Interkulturalität (1)
- Kittel, Johann Josef Anton Eleazar (1)
- Kontaktanzeige (1)
- Kontrastive Lexikologie (1)
- Kontrastive Linguistik (1)
- Konversationston (1)
- Kulturkontakt (1)
- Kulturschock (1)
- Körper <Motiv> (1)
- Lautmalerei (1)
- Lesbierin (1)
- Lexikographie (1)
- Lexikologie (1)
- Lexikostatistik (1)
- Linguistik (1)
- Liturgik (1)
- Medien (1)
- Mittelhochdeutsch (1)
- Modalität <Linguistik> (1)
- Morphologie (1)
- Morphologie <Linguistik> (1)
- Mundart (1)
- Ortsangabe / Linguistik (1)
- Partizip (1)
- Pejorativ (1)
- Phraseologie (1)
- Phraseologismus (1)
- Portugiesisch / Brasilien (1)
- Predigt (1)
- Presse (1)
- Proposition (1)
- Register <Linguistik> (1)
- Schweizerdeutsch (1)
- Selbsthilfe (1)
- Sexismus (1)
- Soziolinguistik (1)
- Spracherwerb, biling. (1)
- Sprachförderung (1)
- Sprachhandeln (1)
- Sprachkritik (1)
- Sprachtypologie (1)
- Sprachverhalten (1)
- Sprachwandel (1)
- Stereotyp (1)
- Subjektive Krankheitstheorien (1)
- Tempus, synt. (1)
- Text (1)
- Texttheorie (1)
- Tod <Motiv> (1)
- Trauer (1)
- Wortakzent (1)
- Wortfeld (1)
- Wortschatz, Spracherwerb (1)
- Zitat (1)
- Znaim (1)
- Zweisprachigkeit (1)
- Zweitspracherwerb (1)
- chronischer Gesichtsschmerz (1)
- doctor/patient-interaction negotiation chronic facial pain (1)
- subjective illness theories (1)
- Ärger <Motiv> (1)
- Übersetzung (1)
- Čapek, Karel (1)
Institute
- Extern (5)
- Sprachwissenschaften (1)
V prŧběhu komunikace mŧţe mluvĉí informovat posluchaĉe o svém citovém rozpoloţení přímo, mŧţe ale také své emoce demonstrovat nepřímo, a to pomocí široké palety prvkŧ, poĉínaje obleĉením a drţením těla aţ po rŧzné jazykové prostředky, které k vyjádření emocí mohou, ale nemusí být primárně předurĉeny. Tyto prostředky se dají analyzovat z hlediska morfologického, syntaktického a také z hlediska slovotvorného. Jedná se jak o deriváty, tak o kompozita, která mohou z pragmatického pohledu podmiňovat praktick, nepřehledné mnoţství významových odstínŧ a konotativních zabarvení. Spontánní projev spojený s bezprostředním projevem citŧ je zvláště příznaĉný pro dnešní dobu.
Emoce jsou verbalizované city. Předtím, neţ jsou vyjádřeny, hodnotí mluvĉí urĉitou skuteĉnost, příp. objekt. Evaluace v něm mŧţe vzbudit rŧzné emoce. Emoce a hodnocení je tedy třeba od sebe přísně oddělit. K hodnocení slouţí v němĉině především modální slova, která mohou vyjádřit epistemický, doxický, distancující se nebo hodnotící postoj mluvĉího. Jazyk disponuje rŧznými jazykovými prostředky k vyjádření emoĉních postojŧ. Z komunikaĉních forem výpovědi je třeba jmenovat nejprve expresivní (výrazové) věty, přiĉemţ exprese/výraz představuje funkci jazykového znaku ve smyslu Bühlerova organon-modelu přirozeného jazyka. Dále sem patří příznakové formy vět jako osamostatněné vedlejší věty a neslovesné vazby.
Následující příspěvek se zabývá emocí radosti v liturgickém textu na příkladu přeloţeného liturgického textu (Svatá liturgie Jana Zlatoústého) z církevní slovanštiny do němĉiny. Teoretickými východisky pak byly práce domácích i zahraniĉních lingvistŧ.
Předloţená studie se zaměřuje na verbalizaci emocí v textech psaných v rámci internetového fóra hungrig-online.de. V první ĉásti jsou představeny teoretické informace z oblasti jazykové komunikace emocí. Další ĉást se zabývá ukázkou textu s tematikou partnerských vztahŧ, které ĉasto souvisí s poruchami příjmu potravy. Na základě tohoto textu je vypracován široký rejstřík termínŧ pro emoce. Je zajímavé, které emoce a jak se objevují, a závěry, ke kterým lze dospět. Poté jsou analyzovány všechny příspěvky dalšího uţivatele fóra hungig-online.de, které se týkají tématu partnerských vztahŧ. Diachronní perspektiva nám umoţňuje vysledovat vývoj a uskuteĉněné změny v uţití emoĉního jazyka.
Příspěvek pojednává o výrazových prostředcích emocí uţitých v internetových komentářích, které reflektují jedno z nejvýznamnějších fotbalových utkání mistrovství světa roku 2010 – semifinále mezi Německem a Španělskem. Fotbal skýtá ohromný emoční potenciál, který přímo ovlivņuje textovou produkci. V komentářích je jednoznačně patrná polarita emocí. Intenzivní emoční proţitek se v korpusu projevuje velkou variabilitou jazykových prostředků, z nichţ nejčastější jsou zejména lexikální prostředky a také rétorické figury, zejména pak metafory. Internetová komunikace pak nabízí další, nonverbální prostředky vyjádření emocí, které jsou typické pro tzv. cyberslang.
Autor se soustředí na uţití emocionálních prvků výpovědi dvou barokních kázání. Ta vznikla při oslavě 50. výročí manţelského slibu Johanna Josefa Antona Eleasara Kittela a Anny Marie 25. 11. 1777 v Šumburku. Ani české, ani německé kázání nebylo nikdy publikováno zcela. Jde o homiletické texty, proto měli oba kazatelé omezenou moţnost pouţití emotivních jazykových výrazů a prostředků. Ty slouţily k podchycení pozornosti posluchačů. Kázání měla dvojí funkci: věroučnou a poučnou. Upevņovala povědomí o Boţích zákonech a uváděla je do kaţdodenního ţivota. Kazatelé cíleně zaměřovali své proslovy na posluchače a prezentovali společný ţivot oslavovaných manţelů jako vzor. Šlo zde o objektivní, racionální prvek kázání s výkladem částí Bible (exegezí). Druhá rovina proslovů se obracela na subjektivní, emocionální pozornost posluchačů.
Demonstrationen von Gefühlsexpressionen : Exemplarische Untersuchungen an authentischen Gesprächen
(2010)
V ĉlánku jsou analyzovány tři příklady slovně vyjádřených citŧ. A) Případ spoleĉného rozhořĉení přispívající ke stabilizaci identity skupiny se stoupajícím a zase klesajícím prŧběhem; B) Vyprávění, ve kterém se bývalé rozĉilení vypravěĉky odráţí v mruĉení (mh, mh); C) Líĉení hrozivé přírodní události. Cílem je popsat spoleĉné pŧsobení gramatických, lexikálních a zvláště prozodických znakŧ promluvy.
Příspěvek zkoumá roli emocí v konstrukcích identity, jak je nacházíme okolo roku 1900 v německém a ĉeském tisku ze Znojma, města s německy i s ĉesky mluvícím obyvatelstvem. Po analýze konstrukcí identity v básni vyjadřující protest proti Badeniho jazykovým nařízením z roku 1897 je pozornost věnována konstrukcím identity také v dalších textech. Konstrukce identity v německých a ĉeských periodikách v mnohém korespondovaly a byly jednou z dŧleţitých strategií nacionalistické propagandy. Jako její základní sémantickou jednotku – propagém – je v německých i ĉeských novinách moţno identifikovat existenciální ohroţení vlastního národa. K internalizaci konstrukcí identity a k úspěšné cirkulaci propagandy významnou měrou přispělo právě zapojení emocionality do těchto konstrukcí.
Výrazy emocionality v textu lze chápat jako (hyper)propozice, jako individuální stanovisko k propozici, ale také jako jakési na zkušenosti zaloţené oĉekávané verbalizované scénáře – tzv. skripty. Otázkou je, jakým zpŧsobem se tyto prvky zapojují v rovině textu. Analýzou textu zjišťujeme, ţe pro vyjádření emocionality není zavedena ţádná gramatická nebo stylistická norma. Emocionalitu rozpoznáme i v řadě zdánlivě neemocionálních textových pasáţí. Narativní text vede ve svých fiktivních situacích a kontextech k rekonstrukci oĉekávaného emoĉního schématu – skriptu – a tím k jeho aktualizaci, s níţ je autor i recipient konfrontován. Emocionalita v literárním textu tím získává specifickou kognitivní dimenzi.
Dieses Arbeitspapier geht aus einem Hauptseminar zur Argumentationstheorie hervor, das [von Leila Behrens] im Wintersemester 2008/09 am Institut für Linguistik der Universität zu Köln gehalten [wurde]. In den beiden Arbeiten in diesem Band (Badtke et al. und Benning et al.) stellen die Studierenden dieses Hauptseminars die Ergebnisse vor, die sie (in zwei parallelen Projektgruppen mit unterschiedlichen Diskussionsgegenständen) bei der empirischen Analyse von Argumentationen in einem Internet-Forum gewonnen haben. Der Gegenstand der Diskussion betraf bei der einen Gruppe (Badtke et al.) die Unabhängigkeit des Kosovo, bei der anderen Gruppe (Benning et al.) die Einführung eines generellen Rauchverbots in europäischen Hauptstädten.