Linguistik-Klassifikation
Refine
Year of publication
Document Type
- Article (31)
- Part of a Book (15)
- Review (2)
- Book (1)
- Conference Proceeding (1)
- Part of Periodical (1)
Language
- German (36)
- English (11)
- Portuguese (3)
- Multiple languages (1)
Has Fulltext
- yes (51)
Is part of the Bibliography
- no (51)
Keywords
- Deutsch (51) (remove)
V německých gramatikách i speciálních studiích se často uvádějí prefigovaná slovesa, jako einschlafen, ausziehen aj., jako příklad sloves dokonavých (perfektivních, telických). Na druhé straně atributivním prézentním participiím (Partizip I) z nich tvořeným (einschlafende, ausziehende) se přisuzuje vid pouze nedokonavý. Na základě korpusového výzkumu se v této studii dokazuje, že prézentní atributivní participia mají v německých textech i význam dokonavý, i když se tento význam uplatňuje poměrně zřídka.
Při vyjadřování a popisu emocí zaujímají frazémy mezi jazykovými prostředky ojedinělé postavení. Ĉlánek nastiňuje dŧvody k tomuto tvrzení: Prostřednictvím frazémŧ jsou emoce vyjadřovány jednak díky silné expresivní sloţce frazeologického významu, jednak i díky samotnému (expresivnímu) uţití frazému v textu. Některé frazémy rovněţ mohou emoce oznaĉovat (popisovat, tematizovat), resp. k nim svým významem odkazovat (sich die Augen ausweinen können → smutek, zoufalství). Pro ilustraci výše uvedených úvah byla vybrána formálně i sémanticky omezená skupina frazémŧ – verbální frazémy obsahující somatické substantivum. Zvláštní roli tzv. somatických frazémŧ v problematice verbální artikulace a popisu emocí lze vysvětlit jejich frazeologickou aktivitou, vysokou symboliĉností některých somatických komponentŧ (Herz) a především tím, jak odráţejí úzkou interakci mezi emocemi a tělesnými stavy (einen Kloß im Hals haben), resp. jak verbalizují nonverbální projevy mimiky a gestiky (den Kopf hängen lassen).
This article analyses the German discourse particle wohl 'I suppose', 'presumably' as a syntactic and semantic modifier of the sentence types declarative and interrogative. It is shown that wohl does not contribute to the propositional, i.e. descriptive content of an utterance. Nor does it trigger an implicature. The proposed analysis captures the semantic behaviour of wohl by assuming that it moves to SpecForceP at LF, from where it can modify the sentence type operators in Force0 in compositional fashion. Semantically, a modification with wohl results in a weaker commitment to the proposition expressed in declaratives and in a request for a weaker commitment concerning the questioned proposition in interrogatives. Cross-linguistic evidence for a left-peripheral position of wohl (at LF) comes from languages in which the counterpart of wohl occurs in the clausal periphery overtly. Overall, the analysis sheds more light on the semantic properties of the left periphery, in particular of the functional projection ForceP.
Hlavním námětem tohoto příspěvku je srovnání ĉeské a německé slovní zásoby urĉitého významového okruhu, a to slovní zásoby oznaĉující emoce, konkrétně emoci hněvu. Slovní zásoba tohoto sémantického okruhu je poměrně rozsáhlá, proto byla v tomto příspěvku pozornost zaměřena pouze na jeden motivaĉní typ, s nímţ se lze v této oblasti slovní zásoby setkat. Jedná se především o slova a frazémy, u nichţ je patrná motivace tělesnou stránkou ĉlověka. Mnoţství shromáţděného materiálu dokládá, ţe tělesná stránka ĉlověka (zvláště fyziologické reakce a příznaky nemocí) představuje dŧleţité motivaĉní východisko, z něhoţ vycházejí lexémy vztahující se k emoci hněvu jak v ĉeštině, tak v němĉině. Při zpracování materiálu oznaĉujícího emoce vyvstává někdy problém s přiřazením některých lexikálních jednotek k urĉité motivaĉní skupině. Toto přiřazení mŧţe být někdy subjektivní, a velmi tedy záleţí na jazykovém citu toho, kdo materiál zpracovává. Další problém spoĉívá i v samotném vymezení urĉitého typu emoce, které nemusí být vţdy zcela jednoznaĉné. Proto byly do příspěvku zařazeny I lexémy, které mají k sémantickému poli hněvu velmi blízko.
The paper investigates the origins of the German/Dutch particle toch/doch) in the hope of shedding light on a puzzle with respect to doch/toch and to shed some light on two theoretical issues. The puzzle is the nearly opposite meaning of the stressed and unstressed versions of the particle which cannot be accounted for in standard theories of the meaning of stress. One theoretical issue concerns the meaning of stress: whether it is possible to reduce the semantic contribution of a stressed item to the meaning of the item and the meaning of stress. The second issue is whether the complex use of a particle like doch/toch can be seen as an instance of spread or whether it has to be seen as having a core meaning which is differentiated by pragmatics operating in different contexts.
We use the etymology of doch and doch as to+u+h (that+ question marker+ emphatic marker) to argue for an origin as a question tag checking a hearer opinion. Stress on the tag indicates an opposite opinion (of the common ground or the speaker) and this sets apart two groups of uses spreading in different directions. This solves the puzzle, indicates that the assumption of spread is useful and offers a subtle correction of the interpretation of stress. While stress always means contrast with a contrasting item, if the particle use is due to spread, it is not guaranteed that the unstressed particle has a corresponding use (or inversely).
Im Beitrag werden die Tendenzen im Bereich der Bildung von kulinarischen Bezeichnungen im Deutschen untersucht. Als empirische Basis gelten Benennungen für Weihnachtsgebäck, die in ihrem Komponentenbestand sowohl Weihnachtsbegriffe als auch Lexeme enthalten, die gewisse Assoziationen mit Weihnachten wecken oder kulturell geprägte Begriffe sind. Es wird auf die Struktur, die Art der Komponentenverbindung und die Motiviertheit der gesammelten Namen eingegangen.
V prŧběhu komunikace mŧţe mluvĉí informovat posluchaĉe o svém citovém rozpoloţení přímo, mŧţe ale také své emoce demonstrovat nepřímo, a to pomocí široké palety prvkŧ, poĉínaje obleĉením a drţením těla aţ po rŧzné jazykové prostředky, které k vyjádření emocí mohou, ale nemusí být primárně předurĉeny. Tyto prostředky se dají analyzovat z hlediska morfologického, syntaktického a také z hlediska slovotvorného. Jedná se jak o deriváty, tak o kompozita, která mohou z pragmatického pohledu podmiňovat praktick, nepřehledné mnoţství významových odstínŧ a konotativních zabarvení. Spontánní projev spojený s bezprostředním projevem citŧ je zvláště příznaĉný pro dnešní dobu.
Verbalaktion ist Körperaktion : Bemerkungen zur metaphorischen Konzeptualisierung von Sprechakten
(2009)
Tento článek pojednává o konceptuální metafoře "slovní jednání je tělesné jednání". Autor poukazuje na to, že se jedná o strukturní metaforu, spočívající za porozuměním řeči. Článek se skládá z pěti částí. Nejprve jsou prezentovány cíle a metody teorie řečových aktů (kapitoly 1-3). Za nejdůležitější je považována analýza některých slov a frází: také idiomy (kapitola čtvrtá) patří k těm vyjádřením, ve kterých se očekává výskyt konceptuálních metafor. Analýza metafory zmíněné v titulu a výhled tvoří čtvrtou cast článku (kapitoly 6 a 7). V poslední kapitole jsou prezentovány výsledky.
The German causal preposition durch ('by', 'through') poses a challenge to formal-semantic analyses applying strict compositionality. To deal with this challenge, a formalism which builds on recent important developments in Discourse Representation Theory is developed, including a more elaborate analysis of presuppositional phenomena as well as the integration into the theory of unification as a mode of composition. It is argued that that the observed unificational phenomena belong in the realm of pragmatics, providing an argument for presuppositional phenomena at a sentence- and word-internal level.